Zemní plyn je v bytových domech běžně využíván pro vytápění, ohřev vody i vaření. Moderní plynové rozvody a spotřebiče jsou při správné instalaci, pravidelných revizích, řádné údržbě a používání velmi bezpečné. Přesto se majitelé bytů, výbory společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo správci domů někdy ptají, zda má smysl doplnit objekt o systém detekce úniku zemního plynu.

Na tuto otázku neexistuje jedna univerzální odpověď. Záleží na typu objektu, umístění plynových zařízení i na tom, jakou úroveň zabezpečení od systému očekáváte. V tomto článku si vysvětlíme, kdy má instalace detektorů zemního plynu smysl, které prostory je vhodné chránit a jaké možnosti nabízí jednoduchá lokální i pokročilá centrální řešení.

Je instalace detektorů zemního plynu povinná?

Ve většině běžných bytových domů není instalace detektorů zemního plynu zákonnou povinností. Pokud není požadována projektovou dokumentací nebo zvláštními předpisy pro konkrétní objekt, jedná se o dobrovolné bezpečnostní opatření.

Pro detektory určené do domácností existuje norma ČSN EN 50194-1, která stanovuje požadavky na jejich konstrukci, funkci a zkoušení. Tato norma však nenařizuje jejich instalaci – pouze definuje požadavky, které by měly kvalitní detektory splňovat.

V průmyslových provozech, větších kotelnách nebo technologických objektech se používají jiné normy a požadavky, které vycházejí z charakteru daného provozu a souvisejících bezpečnostních předpisů.

Detektor zemního plynu je proto vhodné vnímat jako dobrovolný prvek zvyšující bezpečnost. Podobně jako hlásič kouře může včas upozornit na vznikající problém a poskytnout více času na správnou reakci.

Jaký plyn vlastně chcete detekovat?

Při výběru detektoru je důležité rozlišovat, jaký plyn chcete sledovat. Zemní plyn, oxid uhelnatý (CO) i oxid uhličitý (CO₂) mají odlišné vlastnosti, představují různá rizika a používají se pro ně různé typy detektorů.

Je vhodné připomenout, že zemní plyn není jedovatý. Hlavním rizikem při jeho úniku je vznik výbušné směsi se vzduchem a při velmi vysokých koncentracích také vytěsnění kyslíku v uzavřeném prostoru. Historické případy otrav „plynem“ byly většinou spojeny se svítiplynem, který se používal přibližně do poloviny 20. století a obsahoval vysoké koncentrace oxidu uhelnatého (CO). Dnešní zemní plyn má jiné složení a toto riziko se na něj nevztahuje.

Je důležité si uvědomit, že jeden detektor obvykle nedokáže spolehlivě detekovat všechny uvedené plyny. Například detektor oxidu uhelnatého neupozorní na únik zemního plynu a detektor zemního plynu neodhalí zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého.

Jaká rizika vlastně chcete řešit?

Ještě před návrhem systému detekce zemního plynu je vhodné zamyslet se nad tím, jaké situace mohou v daném objektu reálně nastat. Od toho se totiž odvíjí způsob zabezpečení i výběr vhodného řešení.

Příčin úniku zemního plynu může být několik. Například:

• zapomenutý zapnutý plynový sporák,
• zhasnutí plamene při vaření,
• poškození plynového potrubí při stavebních nebo montážních pracích,
• netěsnost na plynovém potrubí nebo armaturách,
• porucha některého z plynových spotřebičů.

Je důležité si uvědomit, že ne všechna tato rizika se řeší stejným způsobem.

Například netěsnosti na plynovém potrubí nebo armaturách by měly být odhaleny při pravidelných revizích a kontrolách plynového zařízení, které provádí odborně způsobilý revizní technik. Systém detekce zemního plynu tyto revize nenahrazuje a neměl by být jejich náhradou.

Naopak detektory zemního plynu mohou významně pomoci v situacích, které vzniknou neočekávaně během běžného provozu objektu – například při neúmyslném ponechání otevřeného plynového kohoutu, poruše spotřebiče nebo jiných mimořádných událostech.

Při návrhu systému je proto vhodné uvažovat nejen o tom, kde zemní plyn detekovat, ale především jakým rizikům má systém pomoci předcházet.

Které prostory má smysl chránit?

Při návrhu systému není nejdůležitější výběr konkrétního detektoru, ale správné určení prostor, které mají být chráněny.

Je vhodné si nejprve odpovědět na několik základních otázek:

• Chceme chránit pouze jednotlivé byty?
• Má být chráněn celý bytový dům?
• Jsou v objektu společné plynové technologie?
• Existují prostory, kudy se může případný únik zemního plynu šířit?

Možnými místy instalace mohou být například:

• jednotlivé byty s plynovým sporákem nebo kotlem,
• společné kotelny,
• plynoměrny,
• technické místnosti,
• instalační šachty,
• společné chodby.

U zemního plynu je potřeba zohlednit i jeho fyzikální vlastnosti. Zemní plyn je lehčí než vzduch, a proto má tendenci stoupat vzhůru. V uzavřených prostorách se může hromadit pod stropem nebo v horních částech propojených šachet. Proto může být vhodné chránit nejen jednotlivé byty, ale i společné prostory, například nejvyšší podlaží, horní části instalačních nebo výtahových šachet (pokud jsou propojeny s prostory, kudy se může zemní plyn šířit), případně jiné prostory, kde lze jeho hromadění předpokládat.

Každý bytový dům je jiný. Řešení vhodné pro malý čtyřbytový objekt nemusí být vhodné pro desetipodlažní panelový dům se stovkou bytů. Návrh rozmístění detektorů by měl vždy vycházet z dispozice konkrétního objektu.

Co se má stát po zjištění úniku zemního plynu?

Stejně důležité jako samotná detekce je způsob reakce systému.

Před návrhem je vhodné si ujasnit, jaký výsledek od systému očekáváte.

Například:

• Stačí upozornit osoby, které se nacházejí přímo v bytě?
• Má být varováno celé patro nebo celý dům?
• Má být o události informován správce objektu?
• Má systém automaticky uzavřít přívod zemního plynu?
• Má být spuštěna ventilace nebo jiná technologie?

Neexistuje jedno univerzální řešení. Jiný způsob signalizace bude vhodný pro jednotlivý byt a jiný pro rozsáhlý bytový dům.

Počítejte i s možností planých poplachů

Stejně jako u jiných bezpečnostních systémů je vhodné při návrhu počítat i s možností planých poplachů. Moderní detektory zemního plynu jsou navrženy tak, aby spolehlivě reagovaly na přítomnost zemního plynu, některé běžně se vyskytující látky však mohou jejich činnost ovlivnit.

Krátkodobou signalizaci mohou za určitých podmínek způsobit například výpary některých čisticích prostředků, rozpouštědel, barev, aerosolů nebo jiné těkavé organické látky. V některých případech mohou detektor ovlivnit také výpary vznikající při vaření.

Při návrhu systému je proto vhodné zvážit nejen umístění detektorů, ale také způsob reakce na poplach. Zatímco u samostatného detektoru v bytě bývá krátkodobá lokální signalizace obvykle dostačující, u systémů ovládajících společné sirény nebo rozesílajících SMS je vhodné návrhu věnovat zvýšenou pozornost.

Jaké řešení zvolit?

Neexistuje jedno univerzální řešení vhodné pro všechny bytové domy. Někde postačí jednoduchá lokální signalizace, jinde je požadováno upozornění správce nebo centrální dohled nad celým objektem.

Varianta 1 – Samostatné detektory v jednotlivých bytech

Nejjednodušším řešením je instalace jednoho nebo více samostatných detektorů například GH-CH do každého bytu.

Každý detektor pracuje zcela nezávisle a při zjištění zvýšené koncentrace zemního plynu upozorní osoby v bytě vlastní akustickou signalizací. Poplach se nepřenáší do dalších bytů ani společných prostor.

Velkou výhodou tohoto řešení je velmi jednoduchá instalace. Detektory jsou napájeny z vestavěných baterií s životností až 5 let, takže není nutné budovat žádnou kabeláž ani napájecí rozvody.

Životnost detektoru je 10 let a během této doby není potřeba provádět pravidelnou kalibraci senzoru ani jinou odbornou údržbu. Po uplynutí životnosti se detektor jednoduše vymění za nový.

Tato varianta je vhodná především pro menší bytové domy nebo tam, kde je cílem upozornit pouze obyvatele konkrétního bytu.

Varianta 2 – Signalizace ve společných prostorách

Pokud je požadováno upozornění i mimo samotný byt, lze využít například detektor GC20P-FGD.

Detektor se instaluje do společných prostor v místě, kde lze očekávat hromadění zemního plynu – například pod strop nejvyššího podlaží nebo do jiné vhodné společné části objektu.

Detektor je vybaven vlastní akustickou signalizací a výstupním relé, kterým lze ovládat další zařízení, například externí sirénu nebo světelnou signalizaci.

Tato varianta představuje jednoduché a spolehlivé řešení pro objekty, kde je požadováno upozornění všech obyvatel domu.

Varianta 3 – Komplexní systém s centrálním dohledem

Pro objekty, kde je požadována nejvyšší úroveň zabezpečení nebo vzdálený dohled, lze navrhnout systém založený na zdrojích NZ44.

Na každém podlaží je umístěn jeden zdroj NZ44. Do každého bytu je připojen detektor GC20X-N a samostatná siréna SIR105. Jednotlivé zdroje jsou propojeny do společného systému, který umožňuje centrální vyhodnocení poplachů a připojení dalších zařízení, například GSM brány pro odesílání SMS správci objektu.

Průběh signalizace může být například následující:

• detektor zaznamená zvýšenou koncentraci zemního plynu,
• rozsvítí se červená LED na detektoru,
• při dalším nárůstu koncentrace se v daném bytě spustí siréna SIR105 s nastavitelnou hlasitostí přibližně 90 až 105 dB / 10 cm,
• pokud poplach trvá nepřetržitě déle než nastavenou dobu (například 10 minut), systém vyhlásí centrální poplach.

Teprve po uplynutí této doby může být odeslána SMS správci objektu, spuštěna společná siréna nebo provedena jiná předem definovaná akce.

Výhodou tohoto řešení je omezení rizika planých poplachů. Krátkodobé ovlivnění detektoru například výpary čisticích prostředků nebo jinými těkavými látkami nevede okamžitě k vyhlášení centrálního poplachu. Obyvatelé konkrétního bytu jsou upozorněni okamžitě, zatímco správce objektu nebo centrální systém reaguje až při delším alarmovém stavu.

Nepodceňujte pravidelné kontroly

Instalací detektorů péče o bezpečnost nekončí.

Stejně jako ostatní bezpečnostní zařízení vyžadují i detektory pravidelnou kontrolu funkčnosti a údržbu podle doporučení výrobce. Jen tak lze zajistit jejich spolehlivou činnost po celou dobu životnosti.

Stejně důležitý je správný návrh celého systému. Nevhodně zvolené umístění detektorů nebo špatně navržená reakce systému mohou významně snížit jeho přínos.

Proto doporučujeme, aby návrh i instalaci prováděla odborně způsobilá firma se zkušenostmi v oblasti detekce plynů.

Potřebujete poradit?

Každý bytový dům je jiný a univerzální řešení neexistuje. Záleží na velikosti objektu, způsobu využití jednotlivých prostor, umístění plynových zařízení i na tom, jakou úroveň zabezpečení od systému očekáváte.

Ve společnosti J.T.O. System, s.r.o. vám rádi poradíme, který typ řešení by pro Vás byl nejvhodnější a následně Vás nasměrovat na námi proškolené odborné firmy. Návrh vhodného řešení, stejně jako samotnou instalaci, doporučujeme vždy svěřit odborně způsobilé firmě.

Tento text má pouze informativní charakter. Pro řádný nárh systému detekce plynu je nutné si prostudovat aktuálně platné předpisy a normy a vycházet z technické dokumentace jednotlivých typů detektorů, snímačů a zdrojů. Společnost J.T.O. System, s.r.o. nenese žádnou odpovědnost při použití tohoto textu. V případě nejasností nás neváhejte kontaktovat e-mailem či telefonicky.